Z Dolních Kounic ke splavu ve Cvrčovicích

Podél řeky do Dolních Kounic

Vyjíždět budete z Moravských Bránic, poklidné obce s necelou tisícovkou obyvatel, do níž se za půl hodiny dostanete vlakem z Brna. Přímo nad železniční zastávkou můžete okouknout první vinice a pak už rovnou sjedete po silnici na náves a pokračujete dál k řece Jihlavě. Podél jejího pravého břehu vás cyklotrasa č. 403 neomylně zavede do malebných Dolních Kounic se šarmem hodným Vančurova Rozmarného léta.

Vinařsko-historická zastávka v Dolních Kounicích

Jestli jste na výletě do Dolních Kounic doposud nebyli, nejspíš budete celou dobu jen nechápavě kroutit hlavou, jak vám takový skvost mohl utéct. Tolik historických památek na jednom místě!

Kam se vydat nejdřív? První kroky návštěvníků vedou zpravidla přímo k ikonické zřícenině bývalého ženského kláštera Rosa Coeli. Chladné kamenné zdi mají podmanivé kouzlo dávných časů. Drobnou komplikací je skutečnost, že je zakázáno dovnitř vstupovat s kolem, ale to se dá vyřešit kvalitním zámkem. Za ty romantické fotky a toulání po charismatických troskách to rozhodně stojí. Areál je přístupný jen v otevírací době, kterou je dobré si předem ověřit na webu.

Na klášter shora shlíží kounický hrad a zámek. Možná stihnete komentovanou prohlídku, nebo některou z povedených víkendových akcí, jako je košt vín či různé hradní slavnosti nabízející lokální produkty.

A ještě pořád nekončíme! Na západní straně kounického náměstí stojí jedna z nejhezčích a nejzachovalejších synagog v Česku. Chráněná kulturní památka z roku 1645 dnes slouží kulturním a společenským účelům, a i když zvenku působí spíše nenápadně, interiér je díky dochovaným hebrejským nástěnným nápisům dechberoucí.

Taky nesmíte zapomenout na zdejší vyhlášenou frankovku. Ochutnat ji můžete třeba ve sklepě U Dvořáků, kde provozují také malou cukrárnu.

Užitečný tip: Pokud si výlet načasujete správně, možná stihnete i vyhlášenou akci Za kounickou frankovkou, kdy na dvaceti stanovištích a sklepích můžete okoštovat nejen ji, ale i další skvělá lokální vína. To ale raději bez kola!

Zpátky do sedla! A kdy vlastně?

Teď už honem znovu nasednout na kolo a přes most se vrátit na cyklostezku na levém břehu řeky. Úzké údolí se hned za vesnicí Pravlov otevírá do přírodního parku Niva Jihlavy, kvůli kterému jste tady. Svahy lemují řádky vinohradů, řeka má volné pole působnosti a vytváří v krajině přirozené divoké meandry s ostrůvky typického lužního lesa a dvěma unikáními systémy poříčních jezer s břehovým porostem.

V těchto končinách má každé roční období jinou atmosféru. Na jaře se zde zelenají nejen teplomilné akáty, ať už jako solitéry stínící boží muka nebo akátové hájky. V červnu, zejména kolem svatého Jána, se do okolí rozlévá jejich omamná vůně a ve vlhkém podrostu lužních lesů víří světlušky. Za večerního soumraku není vzácností spatřit letícího mohutného brouka roháče nebo chrousta. Horká léta přímo volají po smočení ve vodě, s níž se na trase setkáte na každém kroku. V září a říjnu se pak v řadě obcí konají vyhlášené hody, takže nejen proto je babí léto jedním z nejvhodnějších období k návštěvě.

Stále podél vody

Projedete malou vinařskou obcí Němčičky s kaplí Narození panny Marie a pak vás silnička dovede zpět k hlavnímu toku Jihlavy. Až budete přejíždět řeku, povšimneme si dnes již v Česku netradičního provedení mostu, jehož vozovku tvoří dřevěné trámy.

Mezi poli a remízky se dostanete k vodní nádrži na říčce Potůček. Prokličkujete Malešovice a od rybníka Husinec vás čeká přibližně kilometrový úsek cyklostezky kopírující revitalizovaný tok potoka. Na první pohled vás překvapí upravené břehy i jejich okolí, dětské prolézačky a několik možnost zastavit se na svačinu.

Cvrčovický splav a Bistro Barbucha jako bonusy na závěr

Uličkami Odrovic se propletete na hlavní silnici a po ní už je to jen dva kilometry do Cvrčovic. Za kostelem odbočíme doleva a vrátíte se zpět k řece. Tok Jihlavy zde teče líně, až se úplně zastaví. Z dálky vás láká hukot padající vody, a to neznamená nic jiného, než že jsme u cíle! K vyhlášenému Cvrčovickému splavu je to už jen coby kamenem dohodil.

V horkých dnech Vám splav bude připadat jako oáza. Písečné nánosy pod jezem vybízí ke slunění a brodění mělké vody – je to ráj nejen pro děti. Stánek s občerstvením láká na zmrzlinu a přilehlé tábořiště nabízí možnost zůstat tu se stanem nebo karavanem i několik dní. Odtud se vám totiž rozhodně nebude chtít odjíždět.

Naštěstí zbývají už jen závěrečné kilometry do Pohořelic. Kdo má chuť objevovat další zajímavá místa, odbočí u Staré radnice do městského parku s vodními nádržemi a mohutnými stromy. Unavení cyklisté zamíří k pohořelickému nádraží rovnou na vlak Brna. Tedy s jednou, poslední zastávkou, a to ve vyhlášeném Bistru Barbucha s výběrovou kávou, lokálním vínem a domácími dobrotami.