Na kole z bučovic na vrchol ždánického lesa
Lesní cestou Těšanka k moravským ropným vrtům
Renesanční zámek, hřebenovka Ždánického lesa, papoušci a Napoleon v jednom výletu? Návštěvu zámku v Bučovicích vystřídá šlapání do kopců v porostech Ždánického lesa. Odměnou za zdolání jeho nejvyššího vrcholu vám bude návštěva jediné Papouščí ZOO v Evropě, ve které září pestrobarevné peří více než dvou set papoušků – i mluvícího žako. Cesta do Křenovic vás pak dovede do míst, kde Napoleon zvítězil v „Bitvě tří císařů“.
Souhrné informace
Vlakem k renesančnímu zámku v Bučovicích
Z hlavního nádraží v Brně jezdí do Bučovic linky R56 a S6 i o víkendu příjemně často. Vyrazte však brzy, neboť na této trase Vás čeká spousta zajímavstí. Hned první šlápnutí do pedálů Vás zavedou k zámku, v němž zajíci pobíhají po stropě. Severně od Alp podobný klenot nenajdete. Zámek je na rozdíl od většiny našich renesančních zámků originální projekt a ne přestavba. Každoročně si tady připomínají neobvyklé vítězství – na prohlídce zjistíte jaké. A taky tu spatříte kuriozitu zvanou Zaječí pokoj. Doporučujeme nehledat podrobnosti předem a nechat se překvapit při výkladu průvodce či průvodkyně.
Tím ale zajímavosti nekončí. Na zámku vás ohromí arkádové nádvoří, jehož sloupy zdobí přes 540 reliéfů zobrazujících válečné motivy, erby, rostliny či zvířata. A kdyby Vás popsané divy neoslovily, dejte šanci ještě zámeckému parku. Stále perfektně udržované porosty jako za dob Maxmiliána z Lichtensteina vytváří geometrické obrazce uprostřed nichž zurčí fontány. Za Versailleskými zahradami už nemusíte do Paříže!
Vyrazte vstříc zeleni a stínu Ždánického lesa
Od zámku se vrátíte zase k nádraží a odtud po cyklotrase 5097 vyrazíte k části obce zvané Rybníčky. Při kličkování zahrádkami bedlivě sledujte značení. Za posledními domy pak najedete na úzkou asfaltku, po níž pojedete proti toku říčky Kloboučky vstříc Ždánickému lesu. Hustý porost vás postupně pohltí a po řadě mírných zatáček se nakonec ocitnete u vodní nádrže a rekreačního areálu Jitřenka. Je to ideální místo, kde se můžete usadit v trávě a posilnit se před stoupáním, které bude následovat.
Šlapejte. Do kopce… a ještě chvíli do kopce, až na samotný peak U Slepice
Asfaltka se od Jitřenky vine údolím stále proti proudu potůčku, a to znamená do kopce. Ždánický les tvoří nejzápadnější výspu Karpatského oblouku. Tento fakt vám sice dřinu do kopce nijak neulehčí, ale jistě nabudete patřičné hrdosti na svůj výkon. Zní to dobře navzdory fakticky nevelké nadmořské výšce hřebene a jeho nejvyššího vrcholu.
Po táhlém stoupání dojedete k rozcestí U kříže. Tím máte nejhorší za sebou. Neostýchejte se opřít kolo o nejbližší strom a ulevte lýtkům v turistickém přístřešku. Následně se napojíte na červenou značku a víceméně po „rovině“ dojedete k rozcestí U slepice.
Ropa na Hodonínsku? Prohlédněte si vrty z nejvyššího vrcholu U Slepice
HURÁÁÁ konečně hřeben, dobyli jste nejvyšší vrchol celého Ždánického lesa – U Slepice. Hned za ním budete míjet areál Moravských naftových dolů. Rozsáhlá pánev s ložisky se odtud táhne až daleko k Hodonínu. Jako rarita v celém Česku se tady těží ropa. Na Kuvajt nemáme, ale i tak to na nějaké procento spotřeby ČR vydá.
A pokud vás, stejně jako nás, zaujal kuriózní název nejvyššího vrcholu, tak pro upřesnění souvisí nikoli se slepicí domácí, nýbrž tetřeví. Kdysi tu snad v dutém stromě vyseděla kuřátka. V 17. a 18. století tu stávala hájovna pojmenovaná právě na počest tetřeví mámy.
Lesní cesta Těšanka, to je fenomén
Následuje krátký sjezd z Prostředního kopce na rozcestí Červený kříž, kde přejedete silnici a pokračujete dál po hřebenové lesní cestě Těšanka. Pojedete až k rozcestí U Zlatého jelena. V místě kamenného pomníku stávala za války hájenka a v roce 1944 u ní došlo k ozbrojenému střetnutí mezi partyzány oddílu Olga a německými vojáky. Pomníček tuto událost připomíná. Velice příhodně hned vedle k delšímu odpočinku vybízí komfortní přístřešek s posezením. Usadit se můžete i v trávě na lesní mýtině.
Po několika kilometrech dojedete na parkoviště a zastávku autobusů Těšanka ozdobenou dalším velkým dřevěným křížem. Státní silnice ze Slavkova na Kyjov je zdejší nepřehlednou zatáčkou vyhlášená, takže prosíme opatrně. Po zhruba 200 metrech budete odbočovat zpět na bezpečnou lesní cestu – Těšanka vás dovede až do Bošovic.
Víceméně přímé úseky zpestřuje několik rozcestí, jeďte vždy směrem na Rajhradice nebo Svatou. Budete-li pozorní, v trávě u cesty zahlédnete jubilejní kámen z roku 1898 na počest 40. výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna, budete míjet i několik křížků a odpočívadel.
Z lesa vyjedete u hájenky Svatá. Na posledních kilometrech hřebene si tak aspoň chvíli užijete něco výhledů na vzdálené horizonty. Poslední možnost se kochat panoramaty máte u božích muk nad Bošovicemi.
V papouščí ZOO si popovídáte s africkým žako
Až posvištíte po asfaltce do obce, po pravé ruce spatříte bošovickou tvrz. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům. Nyní je zamčená a uzavřená, takže kvůli ní brzdit nemusíte. Za zastávku však stojí krásně upravený domeček fary - najdete jej v těsné blízkosti kostela sv. Stanislava, který najdete přímo naproti tvrzi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky a rozhodně stojí za prohlídku.
A teď už k dalšímu highlightu výletu – do papouščí ZOO. Ve stovce voliér můžete obdivovat 200 papoušků ze tří kontinentů. Dozvíte se zajímavosti o životě exotických ptáků v jejich původní domovině a volné přírodě. Areál je bezbariérový, se spoustou zeleně a hlavně kavárnou s občerstvením. Menší děti milují zdejší výběh s králíky, morčaty a dalšími domácími zvířaty.
Jeďte po stopách vojáků z Bitvy u Slavkova
Otevřená zemědělská krajina za Bošovicemi je v příkrém kontrastu ke stinnému Ždánickému lesu. Projedete Otnice a odbočíte na Šaratice (cyklotrasa 5114). Stejnojmenná vyhlášená kyselka má v těchto místech zřídlo, avšak vstup veřejnosti k němu je zakázán.
Před vámi budete mít táhlý horizont Prateckého kopce s Mohylou Míru. Známý památník připomíná slavnou bitvu u Slavkova a vy právě tady projíždíte místy, kde došlo k rozhodujícím taktickým manévrům bojujích armád.
Kudy zpět do Brna? Co nejrychleji anebo ještě pár kilometrů navíc zvládnete?
Dojedete do Šaratic, dále do Zbýšova a nakonec do Křenovic – obce na křižovatce dvou železničních tratí. Gratulujeme, jste v cíli, takže nyní už stačí jenom nasednout na nejbližší vlak do Brna.
Chcete si výlet zkrátit či prodloužit?
Budete-li mít šlapání dost už v Bošovících, na vlak můžete nasednout již v Hostěrádkách nebo Zbýšově. Naopak hodnotné prodloužení vede přes vrchol Prateckého kopce s Mohylou Míru a pak už Brno vlastně není tak daleko. Eventuálně se můžete ještě věnovat napoleonské tematice a z Křenovic dojet po silnici do Slavkova. Prohlédnete si zámek, z jehož balkonu pronesl Napoleon svůj vítězný projev a na vlak do Brna nasednete právě tady.